Forlex. Buďte v právu. Kdykoliv. Kdekoliv.

NS: Pro účely určení bonusu zaměstnance lze vycházet z hospodářského výsledku zaměstnavatele podle účetní závěrky.

Nejvyšší soud se věnoval rozhodnutí, jehož předmětem bylo nevyplacení bonusu zaměstnankyni s odkazem na nesplnění podmínek hospodářského výsledku zaměstnavatele.

Zaměstnavatel stanovil, že zaměstnankyni bude vyplacena část bonusu při splnění kritérií osobních výsledků (ty dle zaměstnavatele splněny byly) a druhá část bonusu při dosažení konkrétního hospodářského výsledku zaměstnavatele. Zaměstnavatel určeného hospodářského výsledku nedosáhl a druhou část bonusu nevyplatil, nicméně zaměstnankyně hospodářský výsledek zpochybňovala s tím, že tento měl být cíleně snížen dodatečným zvýšením nákladů ne jedné ze zakázek zaměstnavatele.

Celý spor se dostal až k NS, ten uvedl, že pro stanovení odměny je podstatné, zda zaměstnavatel určil odměnu žalobce na základě kritéria stavu účetní závěrky, nebo zda rozhodujícím kritériem byl zaměstnavatelem určený „faktický dosažený zisk“ nesnížený o rezervy a věc vrátil k dalšímu prošetření krajskému soudu.

NS rovněž připomněl, že pro rozklíčování otázky nároku na bonus je třeba jednání obou stran vykládat podle pravidel výkladu v pracovněprávních vztazích. Pravidla jsou následovná:

• Určující je skutečná vůle zaměstnavatele, pokud byla nebo musela být známá zaměstnanci jako adresátovi.

• V pracovněprávních vztazích platí, že se použije výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

• Výkladem projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel neměl nebo neprojevil.

• Pokud nelze zjistit skutečný úmysl zaměstnavatele, rozhoduje, jak by situaci rozuměl běžný zaměstnanec.

Jak nyní rozhodne krajský soud je nadále otázkou. Pokud se však Vy chcete podobným problémům a zdlouhavým soudním sporům s nejistým výsledkem vyhnout, doporučujeme dbát na jednoznačné nastavení bonusů zaměstnanců. A v tom Vám samozřejmě rádi pomůžeme.