Forlex. Buďte v právu. Kdykoliv. Kdekoliv.

Hromadné propouštění očima nových rozsudků Soudního dvora EU

Koncem roku vydal Soudní dvůr EU dvě rozhodnutí (C-134/24 Tomann a C-402/24 Sewel), která zpřesňují výklad směrnice 98/59/ES o hromadném propouštění a naznačují, že česká úprava i část dosavadní praxe nejsou plně eurokonformní.

V ČR musí zaměstnavatel záměr hromadného propouštění projednat se zástupci zaměstnanců a písemně jej oznámit Úřadu práce. Pracovní poměry zároveň v tomto režimu neskončí dříve než po 30 dnech od doručení oznámení. V praxi se přitom připouštělo, že případné pochybení v oznamování lze „napravit“ dodatečně, typicky jen posunutím okamžiku skončení pracovního poměru o zmíněných 30 dní po nápravě, a že obsah oznámení se materiálně přezkoumává v soudní praxi spíše zdrženlivě.

SDEU však tuto představu v rozsudku Tomann odmítá. Výpovědi dané bez předchozího oznámení příslušnému orgánu podle něj nelze následným oznámením „zpětně zlegalizovat“, takže samotné prodloužení výpovědní doby o 30 dní jako náprava, kterou dosud praxe užívala, nepostačí. V rozsudku Sewel pak SDEU zdůraznil, že účel oznámení není naplněn pouhou absencí výtek ze strany úřadu. Oznámení musí být věcně správné a úplné, což implikuje potřebu, aby soudy přezkoumávaly nejen formální existenci oznámení, ale i jeho soulad se zákonnými požadavky.

Jak na rozhodnutí zareaguje český zákonodárce a soudní praxe, je zatím otázkou. Z praktického hlediska však doporučujeme postupovat při hromadném propouštění obezřetněji a řídit se eurokonformním výkladem podmínek hromadného propouštění, tj. postupovat v souladu s uvedenými rozsudky.