Jak většina z Vás zaznamenala, došlo v minulém týdnu v Rusku k definitivnímu schválení několika změn ruské ústavy. Jde o opatření prosazovaná ruským prezidentem Vladimírem Putinem a většina z nich má vnitroruský charakter.

Došlo však také k jedné úpravě, která by neměla uniknout zahraničním investorům a osobám obchodujícím s Ruskem. Podle nové ústavní úpravy má mít ruská ústava přednost v případě, že se znění ústavy dostane do rozporu se zněním “mezinárodních smluv” (které Rusko předem přijalo jako závazné).

Ruští právníci ujišťují, že se nejedná o změnu, která by se měla dotýkat pozice zahraničních investorů nebo zahraničních obchodních vztahů. V žádném případě prý danou změnou nemají být dotčeny mimo jiné všeobecně využívané možnosti zvolit si v rámci obchodního vztahu s ruským partnerem rozhodné právo (jiné než ruské), zvolit si soudní nebo rozhodčí tribunál pro řešení sporů mimo Rusko, měly by platit i nadále v plném rozsahu dohody o ochraně investic a další mezinárodní dohody.

Má se jednat pouze o zapracování principu, který již před několika lety rozhodl ruský ústavní soud (a od té doby ho aplikuje). Tímto rozhodnutím ruský ústavní soud odmítl vykonatelnost rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v Rusku, protože mu v daném případě připadal výklad Evropské konvence o lidských právech ze strany Evropského soudu pro lidská práva v rozporu s ruskou ústavou. Jednalo se o známý případ Yukos / Michail Chodorkovskij. Má tak jít výhradně o podtržení svrchovanosti ruské ústavy v politicky laděných případech, kde má ruská vláda / soudní soustava dojem, že se zahraniční instituce vměšují do jejich pravomocí. Cílem nemá být zásah do běžných obchodních vztahů se zahraničními partnery.

Lze zřejmě souhlasit s tím, že běžné obchodní vztahy s ruskými partnery, popř. investice do ruských aktiv nemají tak zásadní politický přesah, aby byly poměřovány z pohledu ruské ústavy a jejího důrazu na ruskou suverenitu. Nicméně v žádném právním (a tedy také obchodním) vztahu nelze vyloučit eskalaci vedoucí až k tomu, že může být posuzován z pohledu ochrany ústavních práv dotčených osob. Může se to týkat jak vlastního “nalézacího” řízení, kde se teprve rozhoduje o sporu mezi zahraniční a ruskou osobou. Může se to také týkat “vykonávacího stádia”, kdy zahraniční osoba usiluje o exekuci vykonatelného rozhodnutí proti ruské osobě v Rusku.

Aktuální ústavní změna v Rusku tak připomíná, že je potřeba při zajišťování obchodních pozic v Rusku dbát opravdu nadstandardní obezřetnosti.