Podání vysvětlení jako základ pro rozhodnutí o vině zaměstnavatele?

Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozhodnutí pod č.j. 6 Ads 344/2023–30 zaměřil na význam podání vysvětlení ze strany zaměstnance při kontrole inspekce práce. Lze na základě takto získaného důkazu rozhodnout o vině zaměstnavatele?

Vysvětlení podané při kontrole, ze kterého je vyhotoven záznam o podání vysvětlení, může mít vliv na další průběh řízení například při hodnocení důkazů, ale samo o sobě nestačí pro rozhodnutí o vině. Zaměstnavatelé tak mají šanci ovlivnit výsledek, pokud budou procesně aktivní a nebudou mlčky přijímat závěry inspektorů. Podání vysvětlení má pouze předběžný charakter a slouží k získání základních informací o potřebných skutečnostech. Pokud zaměstnavatel aktivně zpochybní obsah těchto vysvětlení, musí inspekce práce provést výslech svědků za jeho přítomnosti, kde má možnost jim navíc klást otázky.

Zaměstnavatelé by tedy měli dbát na to, aby správně reagovali na závěry kontroly a nenechali inspekci rozhodovat pouze na základě informací poskytnutých zaměstnanci v rámci podání vysvětlení. Procesní aktivita, včetně zpochybnění výpovědí a nejasných záznamů, je zásadní.

Jednou z hlavních věcí, na kterou by si zaměstnavatelé v rámci kontroly měli dát pozor jsou pak také jejich vlastní podpisy. Pokud v rámci kontroly zaměstnavatel svým podpisem stvrdí závěry inspektorů, nemusí být totiž už cesty zpět. Zaměstnavatel by tedy měl vždy zvážit, zda obsah předkládaných listin odpovídá skutečnosti a zda jim plně rozumí, protože jednou podepsané dokumenty mohou být později využity jako rozhodující důkaz, který už nebude možné jednoduše zvrátit.