Změny v oblasti inspekce práce a zdravotních benefitů

Do Senátu míří chystaná novela zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné navrhuje změnu zákona o inspekci práce a zákona o daních z příjmu.

Co nového nás pravděpodobně tedy čeká?

- Zavedení trestu zveřejnění rozhodnutí

- Připuštění pořizování audiovizuálních materiálů při výkonu kontroly inspekce práce bez souhlasu subjektu

- Zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů.

V případě, že se dostane zaměstnavatel do situace, kdy umožní výkon nelegální práce, měl by mu být Úřad inspekce práce dle chystané novely oprávněn uložit trest, kterým dojde k uveřejnění rozhodnutí o spáchání takového přestupku. Toto rozhodnutí by pak bylo vyvěšeno na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku. Tato možnost byla již dlouho ve vládních kruzích diskutována a dříve veřejností označována jako „seznam hanby“. Cílem této úpravy by mělo být převážně naplnění preventivní funkce a také by měla přispět k širší informovanosti. Je důležité zmínit, že tento institut by neměl sloužit k plošnému zveřejňování každého takového přestupku, naopak je účelem takto sankcionovat pouze případy velmi závažné.

Dalším bodem chystané novely je zavedení možnosti skrytého pořizování audiozáznamu ze stran inspekce práce, a to za situace, které neumožňují takový souhlas získat nebo by ve snaze jej získat mohlo dojít k zmaření celé kontroly. Zákonodárci se v tomto případě odvolávají na efektivitu potírání nelegální práce, problematický způsob prokazování a v neposlední řadě na úpravu zákona o České obchodní inspekci, která obdobný institut obsahuje. Toto oprávnění je v návrhu stanoveno jako plošné, tedy je inspektor oprávněn za splnění podmínek nezbytnosti užít toto oprávnění i při kontrole jiných aktivit než nelegálního zaměstnávání.

Přijetí jednoho z pozměňovacích návrhů by do hry také dostalo možnost zvýšení daňových limitů pro osvobození zdravotních benefitů. Dle odůvodnění návrhu je letošní zavedení limitu pro osvobození od daně z příjmu právě v oblasti poskytování zaměstnaneckých benefitů (převážně v oblasti zdraví), neefektivní a značně omezující. Pokud by nedošlo ke změně nyní stanovené hranice poloviny průměrné měsíční mzdy, mohlo by docházet k situacím, kdy zaměstnavatelé takto přiznané benefity začnou rušit, což nemělo být záměrem. Proto se chystanou změnou plánuje limit navýšit na celou výši průměrné mzdy za zdaňovací období. Důležité je však dodat, že tato změna by se měla týkat pouze zdravotních benefitů (pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis). U benefitů nezdravotních by měl limit zůstat stále stejný, tedy polovina průměrné měsíční mzdy. Zařazení konkrétních benefitů do kategorie „zdravotní“ či „nezdravotní“ může být z našeho pohledu potenciálně sporné a pro zaměstnavatele by zavedení dalšího zvláštního limitu znamenalo další znepřehlednění úpravy a zvýšení administrativy. Nicméně výsledně by nepeněžité benefity na oplátku mohly být osvobozeny fakticky v celkové hodnotě až do výše 1.5 násobku průměrné měsíční mzdy.